Maturita 2026

Vzhled

12 • Jazyk SQL ​

1. Historie a charakteristika ​

  • Původ: Vyvinuto firmou IBM
  • Název: Původně SEQUEL (Structured English QUEry Language), ale kvůli ochranné známce zkráceno na SQL.
  • Účel: Slouží výhradně ke komunikaci s relačními databázemi. Je to tzv. deklarativní jazyk – říkáme „CO“ chceme (např. dej mi seznam studentů), nestaráme se „JAK“ to počítač na disku najde.
  • Design (dva směry):
    1. Pro lidi: Snaha o jednoduchou angličtinu, aby se to dalo číst jako věta (SELECT * FROM users WHERE age > 18)
    2. Pro počítač: Jednoznačná syntaxe a pořadí příkazů = snadný parsing (počítač vždy přesně ví, co má udělat)

Standardizace vs. Realita ​

  • První standard byl SQL-86 (ANSI).
  • Problém: Každý výrobce databází (Oracle, Microsoft, PostgreSQL) si standard trochu upravil a přidal vlastní funkce. Vznikly tak dialekty:
    • Microsoft SQL Server
    • Oracle SQL
    • pgSQL (PostgreSQL)

2. Rozdělení příkazů ​

A. DDL (Data Definition Language) – Definice dat ​

Příkazy, které mění strukturu databáze (schéma), ne samotná data uvnitř.

  • CREATE: Vytvoří nový objekt (tabulku, databázi, pohled).
  • ALTER: Upraví existující objekt (přidá sloupec do tabulky).
  • DROP: Smaže objekt nenávratně i s daty (zruší tabulku).
  • TRUNCATE: Smaže všechna data v tabulce, ale strukturu (hlavičku) nechá. Je to rychlejší než DELETE.

B. DML (Data Manipulation Language) – Manipulace s daty ​

Příkazy pro práci s obsahem tabulek (řádky)

  • SELECT: Vybere data (někdy se vyčleňuje jako DQL – Query Language)
  • INSERT: Vloží nová data
  • UPDATE: Aktualizuje existující data
  • DELETE: Smaže konkrétní data (řádky)

C. DCL (Data Control Language) – Řízení přístupu ​

Příkazy pro práva a bezpečnost

  • GRANT: Udělí oprávnění (např. uživatel smí jen číst)
  • REVOKE: Odebere oprávnění

D. TCL (Transaction Control Language) – Řízení transakcí ​

Zajišťuje integritu operací (všechno nebo nic)

  • COMMIT: Potvrdí změny (uloží je natrvalo)
  • ROLLBACK: Vrátí změny zpět (pokud se něco pokazilo)

3. Databázové objekty a Integrita ​

Co všechno v databázi vlastně "leží" a jak to hlídáme.

Objekty (co tvoříme přes CREATE) ​

  1. Tabulka (Table): Základní úložiště dat (řádky a sloupce).
  2. Pohled (View): Virtuální tabulka. Je to uložený SQL dotaz, který se tváří jako tabulka. Užitečné pro bezpečnost (skryjeme citlivé sloupce).
  3. Index: Datová struktura (často B-strom), která urychluje vyhledávání (funguje jako rejstřík v knize).
  4. Sekvence (Sequence/Auto_increment): Generátor čísel, typicky pro primární klíče (1, 2, 3...).
  5. Uložené procedury (Stored Procedures): Kusy kódu/funkce uložené přímo v databázi.

Integritní omezení (Constraints) ​

Pravidla, která hlídají kvalitu dat při vkládání/úpravě.

  • PRIMARY KEY (PK): Jednoznačný identifikátor řádku (musí být unikátní a nesmí být prázdný).
  • FOREIGN KEY (FK): Odkaz na PK jiné tabulky (vazby).
  • UNIQUE: Hodnoty ve sloupci se nesmí opakovat (např. email, rodné číslo), ale může být NULL (pokud není zároveň PK).
  • NOT NULL: Sloupec nesmí být prázdný.
  • CHECK: Podmínka, kterou data musí splnit (např. cena > 0).

4. Konkrétní příkazy (Syntaxe) ​

SELECT (Výběr dat) ​

Nejpoužívanější příkaz. Má pevné pořadí klauzulí:

  1. SELECT: Co chci zobrazit (sloupce, funkce).
  2. FROM: Odkud (tabulka).
  3. JOIN: Připojení dalších tabulek (vazby).
  4. WHERE: Filtrace řádků (podmínka, např. vek > 18).
  5. GROUP BY: Seskupení řádků (např. "počet studentů podle tříd").
  6. HAVING: Filtrace skupin (podmínka pro GROUP BY, např. "jen třídy, kde je víc než 20 lidí").
  7. ORDER BY: Řazení výsledků (ASC vzestupně, DESC sestupně).

INSERT (Vložení) ​

SQL

INSERT INTO studenti (jmeno, prijmeni, trida) VALUES ('Jan', 'Novák', '4.B');

UPDATE (Úprava) ​

Pozor: Vždy používat WHERE, jinak přepíšeš celou tabulku!

SQL

UPDATE studenti SET trida = '4.C' WHERE id = 5;

DELETE (Smazání) ​

Pozor: Zase nutné WHERE, jinak smažeš všechna data (jako TRUNCATE, ale pomaleji).

SQL

DELETE FROM studenti WHERE znamka = 5;